Školní jídelny trpí dlouhodobě stejnými problémy: Nespokojeností strávníků a diktátem hygieniků. Existuje vůbec řešení?Do školní jídelny jsem začal chodit asi v 7 letech a byl to šok. Vařili tam něco úplně jiného, než jsem byl zvyklý a naprosto mi to nechutnalo. Dělali zcela jiné knedlíky, nesnášel jsem sladkou rajskou omáčku. Na Vánoce nám udělali tradiční sladkou černou omáčku – pro mě hrůza. Jíst jsem to musel – stála nad námi s.učitelka nebo vychovatelka z družiny a hlídala, abychom dojídali. Výsledek byl někdy i takový, že jsem vyšel z jídelny a zvracel. Situaci přesně popisuje skvělý „Hrdý Budžes“, kde ale děti byly tak chytré, že někdo zaměstnal s.učitelku a další jí za zády proběhly vrátit jídlo k okénku. U nás jsme tento systém neměli.K obědům jsme občas dostali ovoce, třeba slavné kubánské pomeranče. Hlavní cesty od jídelny byly pak ovocem a jeho zbytky vystlány, i když šlo o ovoce , které nebylo moc k dostání. Dnes se mi zdá, že takových zbytků zahazují děti dokonce méně než tehdy. Šk. jídelny nabízely běžně diety pro žáky po žkoutence – vařené maso + jídlo maštěné máslem (bez smažení, omáček). Když naše dcera v 90. letech prodělala mononukleozu, tak jsem jí poslal, ať si ve škole o dietu řekne – neexistovala.
Moje nechuť ke školním jídelnám mi vydržela dlouho – těsně před mou maturitou musela maminka do nemocnice, hned jsem si odhlásil obědy a 6 týdnů si denně vařil ovesnou kaši a byl jsem spokojený. Jako začínající učitel jsem dostal možnost chodit do šk.jídelny nebo využívat slevenky do bufetů. Raději jsem první čtyři roky učení chodil do bufíků na dršťkovou polévku a plíčky na smetaně, i když mi kolegové šk. jídelnu moc chválili. Pak jsem byl na rok přeložen na jinou školu a začal chodit po létech do šk.jídelny. Byl jsem spokojený, vařili tam skvělé polévky se zelenými fazolovými lusky. Postupně jsem se začal trochu divit – fazolové lusky byly v polévce denně, celý rok. Žáci je tedy pojídali několik let, učitelé snad i desítky let?
Liší se dnešní školní stravování? Určitě ano – je víc zeleniny, ta kdysi nebyla přes zimu k sehnání. Proč jsou tedy ti žáci (učitelé, rodiče) stále nespokojení?
Polévky:
Žáci nejedí polévky (ale kritizují je). Z mladších žáků si u nás vezme polévku tak každý 5., ze starších možná každý 10. i méně. Občas se někdo trochu podívá do hrnce a odejde. Polévky už přestávají jíst nejmenší děti – prvňáčci. Zjistí totiž, že je neunesou. Máme krásné nerezové tácy. Dva talíře a sklenička čaje nebo mléka na takovém tácu už je takový náklad, že ho nejmneší děti ke stolu nedonesou. Vzdávají polévku.
Jídelníček:
Ve šk. jídelně máme jíst zdravě = pravidelně luštěniny a mléko. Naše jídelna vaří pro ZŠ + SŠ + dospělé strávníky (mimo učitele jsou to lidé produktivního věku pracující v okolí a důchodci). Věkové rozmezí strávníků je tedy asi od 6 let do 90. Těch dospělých a dospělejších je víc, jídlo je většinou jedno dělané víc pro dospělé. Tak malé děti dostanou kousek dobrého špekového knedlíku, trochu výborného segedínu …
Luštěniny jsou zdravé a jsou tedy často. Zelený hrášek skoro denně – v polévce, omáčce, zeleninovém salátu. Já ho pečlivě lovím. Nedávno jsem jich vylovil asi 50, dalších asi 50 snědl – byl v salátu z těstovin. Bývá čočka nebo hrachová kaše. K hrachové kaši byla jednou polévka z luštěnin (tehdy byl výběr, šlo se tomu vyhnout). K luštěninám bývá nabízeno mléko, někdy ochucené mléko, které děti milují. To je pro silnější povahy. Stane se také, že je mléčná polévka (často kulajda) + luštěniny jako druhé jídlo. V tom případě si raději polévku nesu domů. Není to specialita naší šk. jídelny – slyšel jsem vyprávět mladou maminku, že její syn ve školce má dnes k obědu kulajdu a hrachovou kaši a bude ho bolet bříško. Známá se maminky ptala, proč to tedy jí obojí – jenže on to obojí má rád. Kde se tohle bere? Je to náhoda?
Zvláštní svět hygieniků:
Šk. jídelny nevaří, co je napadne, ale co jim je nařízeno. Luštěniny + mléko ( třeba dohromady) je příkaz hygieniků, nevařit dvě různá jídla, ale většinou jen jedno také. Hygienici správně tuší, že když dětem nabídneme zdravé jídlo (luštěniny) a nějaké jiné, vyberou si to méně zdravé. Zdraví je třeba nařídit! Hygienici nechtějí vědět, že přece lze říct o okénka, že čočku nebo hrachovou kaši nechci nebo tohle prostě nejíst a zbyde vrcholně zdravý oběd: párek nebo uzené + kyselá okurka + chleba. Hygienici nechtějí vidět, že čím dál tím víc starších žáků do šk.jídelny nechodí (někteří přitom nechají rodiče v klidu platit obědy). Dívky obědvají po léta 2 suché housky, jiní skvělou pizzu nebo párek v rohlíku. Nabídka rychlého občerstvení v okolí škol roste – trh funguje. Přibývá vegetariánek, šk.jídelny to nerespektují.
VŠ menzy:
Asi jsou různé. Dobrou nabídku poskytují ty větší. Znám např. dejvickou menzu pro technické školy – nabízí denně 4 jídla, z toho 1 vegetariánské. Navíc si jde koupit zeleninový salát (malý nebo velký) nebo taky dort. Doporučuji svým studentům při výběru VŠ zvažovat i to, jak tam vaří. (J.Matějka)
Jaroslava Pachlová
26.1.2011 at 17.43Dobrý den,
mě také kdysi zajímalo, proč se k luštěninám nabízí mléko. Asi to nebudu přesně interpretovat, ale vysvětlení bylo přibližně takové:
luštěniny vynikají vysokým obsahem bílkovin, ale tyto nejsou plnohodnotné, proto je nutné doplňovat pokrmy z luštěnin zdroji živočišných bílkovin jako je maso, sýr, vejce a mléko, i malé množství zhodnotí celkové složení nezbytných aminokyselin. A jelikož jsou luštěniny chudé na tuky je dobré je doplňovat smetanou, vejci i zeleninou. A dále se tak dá vysvětlit, proč se k luštěninám podává chléb atd.
Je to prostě věda 🙂
A dobrou chuť!
Mimochodem dneska jsme u nás měli (jsme „nevýběrová“ škola, takže jedno jídlo) ruský boršč, domácí buchty plněné tvarohem a povidly, kakao.
Jaroslav Matějko • Post Author •
26.1.2011 at 18.29Díky za komentář. Mléko a luštěniny mají však další aspekt než jen doplnění důležitých živin: Mléko obsahuje špatně stravitelnou laktosu – mléčný cukr. U nás prý jí špatně tráví asi 15% dospělé populace. Někdy se uvádí, že když konzum mléka přerušíme, tak ztratíme důležité enzymy. Větší množství mléka pak vyvolá nadýmání a bolesti břicha. Luštěniny taky vyvolávají nadýmání a bolesti břicha, mají zase jiné obtížně stravitelné cukry. Neuvádí se, kolika % lidí se to týká – ono je to asi odstupňované hlavně v intenzitě. A když se tohle potká … (Kdo špatně snáší syrové mléko, tomu nemusí vadit kvašené produkty – jogurty, kefír, sýry – tam je mléčný cukr rozložený.)
Jaroslava Pachlová
26.1.2011 at 19.50No právě, mě zajímala ta „nadýmací“ kombinace a tohle bylo vysvětlení, proč se to v jídelnách tak podává…
Bc. Michaela Gondeková
27.1.2011 at 20.08V listopadu jsem měli ve škole inspekci a právě inspekce skladby jídelníčku dopadla nejhůře, výsledek byl takový, že paní vedoucí jídelny byla řádně poučena o tom co vylepšit a do května musí paní inspektorce přeposílat jídelníčky (nad některými věcmi mi opravdu zůstává rozum stát) a co od té doby dostávají děti ke svačince, mi občas hlava nebere (omlouvám se, že to píšu takhle lidově, ale je to tak 🙂 ). S úsměvem vždycky říkám našim kuchařkách „vy ty děti vůbec nemáte rády“, samozřejmě že mají, ale bohužel nemohou dětem uvařit to, co mají děti rády. Vím, že se musí jídelna řídit spotřebním košem a dalšími pravidly, ale kdyby se to alespoň střídalo, jeden lepší, druhý horší den, ale v tom týdnu mají děti 1 svačinku, kterou snědí opravdu s chutí.